Oaxaca a jeji okoli

vse ve zlate
see all photos »

Potom jsme pokracovali do Monte Albanu, coz je zase zachovale indianske mesto na vrcholku hory, kterou indiani (Zapotekove a Olmekove) usekli a srovnali. Zde si postavili sve nedobytne chramove mesto, kde zili 2000 let:). Opet nas cekaly pyramidy, chramy, oltare, nastene fresky, podzemni chodby pro knezi, velke hriste na oblibene micove hry, astronomicke rozhledny, hrobky apod. Rovnez jsme navstivili dalsi nedalekou pyramidu v Mitle, ktera byla asi nejzachovalejsi.

Meli jsme jeste dva dny do odletu a tak jsme uvazovali, co budeme delat. Zitkovci chteli zustat v Mexico city a jeste si prohlidnout dum, kde zila Frida se svym manzelem, a jejich fresky a obrazy. Vedle nich pry stoji dum, kde mel Trockij azyl, a kde ho pak komousti privrzenci zavrazdili.

Opet nas cekaly pyramidy, chramy, oltare, nastene fresky, podzemni chodby pro knezi, velke hriste na oblibene micove hry, astronomicke rozhledny, hrobky apod.

Tlacolula
see all photos »

Nam se jeste do Mexico city nechtelo, a proto jsme vyrazili sami na sever od Mexiko city do stribrneho mestecka, vysoko polozeneho v horach - Taxca. Strasna skoda, ze jsme uz nemeli fotak (meli ho Zitkovci), a proto fotky jsou jem ofocene z pohlednic, ktere ale nejsou nic moc. To mestecko bylo totiz fakt nadherne. Je svetoznamym strediskem tezby stribra a opravdu, bylo zde az 5000 obchudku se stribrem.

Architektura je uplne jina nez v jakemkoliv jinem meste a statem je stanoveno, ze vsechny nove budovy musi byt v tomto stylu. Mestecko je primo v uboci hor, a proto do centra stoupate prikre nahoru. Malinkate a uzke ulicky jsou jeste hezci nez ty prazske a mne se odtamtud vubec nechtelo. Desne me sralo, ze nemame ten fotak!!! Ach jo. z mestecka jsme jeli do nedalekych podzemnich jeskyn, zatim nejvetsich, ktere jsem kdy videla. Ze zkusenosti jsem se poradne oblekla, jenomze jake bylo nase prekvapeni, kdyz tam bylo priserne vedro!!

Tlacolula
see all photos »

Uz jsme s Gizem touzili po noci v prirode, bez mesta, hostelu a tak. Proto jsme se rozhodli, ze budem konecne spat ve stanu (na co bychom ho pak celou dobu tahali, ze?:). Pockali jsme, az se setmi a strme jsme vystoupali (pres ostnaty drat lezli) na jeden kopecek, kde jsme si v mori bodlaku a pychajici travy postavili stan. Byla to romantika. Krasny vyhled po horach a do sviticiho mestecka, v zadku a vsude vas porad neco picha, jite svacinku jeste privezenou z Cech (pastiku, chleba a tatranku:))), no paradicka.

Cypris Sabino
see all photos »

Rano za rozbresku jsme vyrazili na autobus a hura bez nadseni zpatky do Mexico city, kde jsme je se jeste jeli podivat na plovouci zahrady, ktere jak uz jsem psala, zalozili Aztekove a meli zde sva policka. Po kanalech se dnes projizdeji barky, ozdobene kvetinami. Zde se o vikendech sejde snad cele Mexico city, pronajmou si barku a kapelu (v krojich na sve barce, ktera se zahackne na tu od hostu), vezmou nebo si koupi na dalsich barkach velke mnozstvi jidla a piti a jedi a tancujou, zpivaji a slavi celou projizdku, ktera muze trvat i cely den.

see all photos »

Nas pekne natahli, a tak jsme se, za velkou sumu penez a zaroven za nase posledni penize, svezli taky. Pusobili jsme mezi jedicima a oslavujicima lidma jako ufoni, (bo jsme uz nemeli ani na pivo:)) a tak jsme jen v tichu sledovali ten typicky a nadherny mexicky frmol, kdy na uzkem kanalku je tisice velkych barek, ktere jsou ale s velkym umem rizeny tak, ze se vubec nesrazi.

Za sileneho hluku a zpevu jsme tak udelali posledni, skvelou tecku za nasim putovanim (doufam, ze ne poslednim) po Mexiku.